Co přesně řekla von der Leyen o pracovním právu — překlad bez politiky

Kolem projevu o stavu Unie se vždycky zvedne vlna komentářů — jedni mluví o „historickém posunu“, druzí o „prázdných gestech“. Pro firmu, která si potřebuje naplánovat příští dva roky, je to ale šum. Pojďme proto oddělit, co bylo skutečně oznámeno, od toho, co si k tomu kdo domyslel.

Co se stalo v září 2025

V projevu o stavu Unie 16. září 2025 ohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přípravu nové normy — Quality Jobs Act. Zjednodušeně řečeno má zajistit, aby pravidla pro zaměstnávání držela krok s tím, jak se ekonomika i způsob práce za poslední dekádu proměnily. Komise to zarámovala jako otázku konkurenceschopnosti i férovosti současně — ne jako klasické „sociální versus byznys“.

Důležitý kontext: nešlo o osamocený nápad z projevu. Quality Jobs Act navazuje na Zprávu Maria Draghiho o konkurenceschopnosti z roku 2024 a běží paralelně se dvěma dalšími iniciativami — Paktem pro evropský sociální dialog a Clean Industrial Deal. Dohromady je Komise řadí pod takzvaný „kompas konkurenceschopnosti“. Gestorkou tématu je výkonná místopředsedkyně Roxana Mînzatu.

Co to není (a proč na tom záleží)

Tady se v české debatě nejčastěji chybuje. Quality Jobs Act v tuto chvíli není platný zákon a firmy podle něj zatím nemají žádnou novou povinnost. Časová osa vypadá takto:

• 4. prosince 2025 — Komise zveřejnila Quality Jobs Roadmap, tedy rámec a směr.
• do 29. ledna 2026 — běžela první fáze konzultací s evropskými sociálními partnery (odbory a zaměstnavatelské svazy).
• v průběhu roku 2026 — Komise má předložit samotný návrh normy.
• poté — standardní legislativní proces (Rada, Parlament), následné transpoziční lhůty pro členské státy.

Jinými slovy: reálná účinnost konkrétních povinností v ČR přijde s odstupem, ne přes noc. To ovšem není důvod čekat se založenýma rukama — o tom níže.

Čtyři oblasti, na které Komise míří

Konzultační dokument pojmenoval oblasti, kterých se budoucí norma pravděpodobně dotkne. Pro firmy jsou to čtyři konkrétní okruhy:

1. Algoritmický management a AI na pracovišti — plánování směn, hodnocení výkonu, výběr kandidátů či monitoring řízené softwarem. Komise sama uvádí, že 84 % Evropanů považuje za nutné tyto technologie na pracovišti pečlivě řídit.
2. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci — aktualizace pravidel BOZP tak, aby pokrývala i psychosociální a ergonomická rizika, která přinesla digitalizace a práce na dálku.
3. Subdodávky — aby subdodavatelská práce respektovala pracovněprávní a bezpečnostní standardy stejně jako práce kmenová.
4. Férová restrukturalizace — aby změny vyvolané zelenou a digitální transformací proběhly spravedlivě vůči zaměstnancům i zaměstnavatelům.

Co si z toho odnést

Když odmyslíme politickou omáčku, zůstane docela věcné zadání: EU chce, aby moderní formy řízení práce — hlavně ty algoritmické — měly jasná pravidla, a aby ochrana zdraví reflektovala realitu hybridní kanceláře. To jsou témata, která si dobře řízená firma stejně bude muset ošetřit, ať už přesné znění dopadne jakkoli.

Praktický minimální krok pro rok 2026: udělejte si interní přehled o tom, kde všude už dnes rozhodují o lidech automatizované nástroje a jak máte ošetřená pravidla dostupnosti a odpojení u remote týmů. To jsou dvě věci, které nová norma s velkou pravděpodobností otevře — a začít u nich se vyplatí bez ohledu na finální paragrafy.

Chcete vědět, jak konkrétně dopadají tyto oblasti na vaši firmu? Náš audit připravenosti vám během pár minut ukáže, kde máte mezery — a co s nimi.